JÁ za 10 let- esej

Ráno... to je důležitá část dne. Vzhledem k tomu, jaké jsem ho měla dnes, by mě zajímalo, jestli se v průběhu těch deseti let naučím vstávat ráda. Kdo ví...

Fakt, že moje největší vize do budoucna jsou plány na léto, mi moc neusnadňuje představit si sebe samotnou za 10 let. Tak doufám, že nebude vadit, když si nasadím růžové brýle a tu budoucnost si trošku zidealizuju. Kdo by si chtěl přece představovat, že bude mít hroznýho šéfa, práci, která ho den ode dne baví míň a manžela nikde, protože osobní standarty jsou moc vysoko.

Začala bych tím, že si v pondělí ráno určitě nebudu říkat, za co mě bůh trestá. Udělám si zelený čaj (protože na ten je čas vždycky), a svůj byt opustím s úsměvem a dobrou náladou, protože se těším do práce, která mě bude naplňovat. Což povolání architekta určitě splňuje, zvláště při spolupráci s týmem skvělých sympatických lidí. Neříkám, že ta práce nebude náročná a neobětuji spousty hodin spánku, (kterého si mimochodem budu vážit mnohem víc než za svých studentských let), ale i tak ji budu mít ráda. Stejně jako Prahu, ve které budu s největší pravděpodobností pracovat i žít. Třeba ne na vždycky, ale určitě tu prožiju část života.

I když stoprocentně nebudu patřit mezi lidi, kteří mají času na rozdávání, z několika věcí určitě neslevím. Mezi první patří rodina a přátele. Ať chceme nebo ne, tak vztahy jsou jedna z nejdůležitějších věcí v našem životě a obklopovat se dobrými lidmi je zkrátka základ. Další věcí je cestování. Kamkoliv a kdykoliv. Objevování nových míst a tvoření zážitků, na které budu ráda vzpomínat, až jednou dojdou síly a budu radši sedět v křesílku. Třetí věcí je zásada, že slavit se má všechno.

A tak budu s radostí slavit úspěchy, které budou převažovat nad věcmi méně úspěšnými, ale přesto důležitými pro nějaký progres. Tahle věta zní sice strašně sečtěle, ale myslím, že ani za těch 10 let moc vážnosti nepoberu a pořád budu člověk, který v sobě bude nosit značnou část dětské radosti.

SPOLEČNÉ BYDLENÍ V ŠÁRECKÉM ÚDOLÍ

KDE?

Bydlení se nachází v Tiché Šárce nedaleko Dejvic

Vybrala jsem si pozemek, který je největší (cca 1300m2) a zároveň má nejmenší převýšení (cca 2m).

Z analýzy však vyplývají různá omezení: pozemek je na záplavovém území a zároveň lze stavět 3m od hrany pozemku, takže zastavitelných je cca 40%.

S KÝM?

Zadáním bylo dvougenerační bydlení. Protože mám zkušenosti se sdílením domácnosti s babičkou, vybrala jsem si právě ji. Vím, co doma fungovalo, co naopak ne a snažila jsem se to ve svém návrhu zohlednit.